S blížícím se vstupem do EU se stává naléhavější úkol, zajistit detailněji náplň ústavního článku 10a a 10b, tj. vyjadřovat se k připravovaným rozhodnutím evropských legislativních orgánů. Vyjádření k takovýmto připravovaným rozhodnutím, podle ústavy, stanoví jednací řády obou komor.
Ústava Článek 10a
(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Ústava Článek 10b
(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.
(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
(3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.
Poslanci vládní koalice (sněmovní tisk 337) a Senát (sněmovní tisk 387) již předložily návrhy novel svých jednacích řádů, kterými na tuto skutečnost reagují a zároveň rozpracovávají Čl. 10b Ústavy České republiky. Podle těchto návrhů by na systematickou a včasnou parlamentní kontrolu vlády při jednání o návrzích a dokumentech EU dohlížet sněmovna jako celek a její nový výbor pro evropské záležitosti (VEZ), s tím, že VEZ bude moci postoupit návrh aktu EU jinému výboru PS a určit mu termín na projednání. Dále se navrhuje povinnost příslušného člena vlády dostavit se na jednání VEZ před zaujetím stanoviska České republiky v Radě EU. Vláda bude povinna před zaujetím stanoviska České republiky v orgánech EU vyčkat výše popsaného procesu v Poslanecké sněmovně s výjimkou aktů značné naléhavosti
V minulém volebním období byla přijata výše uvedená euronovela Ústavy České republiky, která přiznává našemu Parlamentu pouze poradní roli. Z toho vycházejí i předkladatelé obou novel jednacích řádů a Parlament České republiky zůstává poradním orgánem vlády s možností přijmout pro vládu nezávazná stanoviska. Je skutečností, že některé státy EU zvolili stejnou cestu. Je však také pravdou, že jiné státy EU zvolili variantu, podle které má usnesení parlamentu či jeho části nebo orgánu pro vládu zavazující charakter při jednání v orgánech EU. Ústavy Německa a Rakouska například jednoznačně formulují pro některé případy závaznost usnesení parlamentu pro vládu při zaujetí stanovisek v orgánech EU.
Pokud jde o záležitosti EU, je kontrola vlastních vlád vnitřní věcí každého členského státu. Domnívám se, že by stanoviskem Parlamentu ČR měla být česká vláda vázána, pokud půjde o návrhy evropských zákonů (které mají přímou platnost před vnitřní legislativou) a návrhy evropských rámcových zákonů (k jejich provedení bude nutné přijmout vnitrostátní zákony). To by však vyžadovalo novelizovat Ústavu České republiky.
|
Změny jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu
